ORTEL – Defenestrace

Mysl mou pustoší a můj strach ztrácí sílu a já dál do uší budu vštěpovat ti víru…
Rovně stůj naslouchej nenech mluvit lháře pravdu svou v srdci měj plivni jim do tváře.
Rovně stůj naslouchej nenech mluvit lháře pravdu svou v srdci měj a plivni jim do tváře.

Lidé jsou neměnný to jen okolnost je tvoří bez zbroje brnění hledáme příkoří…
Každej z vás je pak sám svýho štěstí stůjce zvláštní dar byl nám dán, že následujem vůdce
Každej z vás je pak sám svýho štěstí stůjce zvláštní dar byl nám dán, že následujem vůdce

Strmej pád a pak chlad chodníků jim patří v dějinách moudro brát to pomůženám bratři…
Nechcem dál s ostudou hrabat hubou hlínu mluvím k vám s pokorou a vyzývám k činu
Nechcem dál s ostudou hrabat hubou hlínu mluvím k vám s pokorou a vyzývám k činu

VYHÁZÍME JE … budoucnost já vidím temně …
VYHÁZÍME JE … rozkradače český země …
VYHÁZÍME JE … zhyne panská arogance …
VYHÁZÍME JE … poslední to naše šance …

VYHÁZÍME JE … budoucnost já vidím temně …
VYHÁZÍME JE … rozkradače český země …
VYHÁZÍME JE … zhyne panská arogance …
VYHÁZÍME JE … poslední to naše šance …

Zdroj textu: http://www.ortel.cz/tvorba/text-skladby-ortel-defenestrace-defenestrace